„Kdo je vinen? Co dělat?“ pátrá po příčinách současného stavu ruské společnosti spisovatel a novinář Michail Ševeljov v novele NEJSEM RUS
Skupina teroristů obsadí nedaleko Moskvy kostel plný lidí a domáhá se jednání o svých požadavcích – tak začíná drama NEJSEM RUS, jehož hlavními aktéry jsou vůdce teroristů Vadik Seregin a novinář Pavel Volodin, kterého si teroristé vybrali jako vyjednavače. Prostřednictvím jejich osudů načrtává autor příběhu Michail Ševeljov posledních dvacet let ruských dějin – od čečenských válek po boje na východní Ukrajině.
A klade si otázku, jak se mohlo stát, že se „nové Rusko“, nadechující se začátkem 90. let ke svobodě, jaksi nepovedlo. Zda si takový vývoj Rusové zaslouží a kdy nastal bod zlomu.
V překladu Jakuba Šedivého vydává Prostor.
Ruský novinář Michail Ševeljov (*1959), svého času reportér deníku Moskovskije novosti, byl přímým svědkem všech válek na území rozpadlého Sovětského svazu. Knihu NEJSEM RUS se rozhodl napsat, „když bylo zřejmé, že žurnalistika přestala účinně ovlivňovat okolí, ale naděje vkládaná do literatury ještě žila“.
„Základní dějová linie novely Nejsem Rus se prolíná s exkurzy do nedávné minulosti, takže celek vytváří kompaktní a autentický obraz posledního čtvrtstoletí ruských dějin se všemi významnými a osudovými okamžiky,“ píše v doslovu překladatel Jakub Šedivý, „Jedna z hlavních postav Vadik Seregin je prototypem hrdiny, který na vlastní kůži zažil všechny útrapy nedávných mocenských výbojů „nového Ruska”– první čečenskou válku v letech 1994 až 1996, druhou čečenskou válku, která začala v roce 1999 a skončila prakticky až po deseti letech, dodnes neobjasněné teroristické útoky na obytné domy v Moskvě a Volgodonsku, připisované agentům ruské Federální bezpečnostní služby, včetně současné krize a války na Ukrajině a anexe Krymu. Vadik se po tom, co ve své zemi prožil, odmítá pokládat za Rusa a snaží se smýt ´historickou vinu´ své země extrémním, zoufalým činem, předem odsouzeným k neúspěchu.“ Ševeljovův hrdina Vadik věří v moc masmédií a spoléhá, že mohou i třeba za použití radikálních metod změnit a vyburcovat společnost.
„Autor novely, který novinařinu opustil, protože v současném Rusku už nezávislá žurnalistika prakticky neexistuje, „ pokračuje Šedivý, „věří naopak v moc literatury, třebaže postavení spisovatelů na Rusi už dávno není takové, jaké bývalo. I když literatura nezmění realitu, poskytuje aspoň důvod k zamyšlení.“
Vloni zahájilo nakladatelství PROSTOR ve své edici Střed vydávání pozoruhodných děl u nás dosud neznámých ruských autorů. Prvním byl výbor z poezie, prózy a korespondence lágrové básnířky Anny Barkovové Osm hlav šílenství, následoval román ruského vědce Leonida Cypkina Léto v Baden-Badenu a nyní se k nim připojuje novela současníka, novináře Michaila Ševeljova Nejsem Rus. Všechny tři tituly spojuje jméno vynikajícího překladatele, rusisty Jakuba Šedivého.
Michail Ševeljov: NEJSEM RUS (anotace)
Dramatický děj knihy se odehrává v současném Rusku, kdy skupina teroristů obsadí nedaleko Moskvy kostel plný lidí a domáhá se jednání o svých požadavcích. Autor ve svižném tempu rozehrává příběh, který začíná v polovině devadesátých let a jehož dvěma hlavními aktéry jsou právě vůdce teroristů a novinář – vypravěč příběhu –, kterého si teroristé vybrali jako vyjednavače. Prostřednictvím jejich osudů načrtává autor posledních dvacet let ruských dějin – od čečenských válek po boje na východní Ukrajině. Ševeljov se v novele pokouší odpovědět na závažné otázky: jak se mohlo stát, že se dnes Rusko nachází tam, kde je, a kdo je vinen, že z naděje na „nové Rusko“ nic nezbylo. Vinen je tak či onak nakonec každý, někdo svou nečinností nebo pohodlností, jiný svým jednáním. Novela Nejsem Rus je napsána živým jazykem a ukazuje tápání dnešní ruské inteligence i obyčejných Rusů; nutí k zamyšlení nad současným Ruskem a jeho budoucností.
Z ruského originálu Ně russkij, vydaného nakladatelstvím Zacharov v Moskvě v roce 2015, přeložil Jakub Šedivý
176 stran, 197 Kč
V českém jazyce vydání první
Vydal PROSTOR v edici Střed v roce 2016
Michail Ševeljov (*1959) vystudoval Moskevskou státní univerzitu cizích jazyků, do roku 1990 pracoval jako překladatel z angličtiny, ale po nástupu perestrojky ho zlákala svobodná žurnalistika, a tak nastoupil do deníku Moskovskije novosti, které byly ve své době nejpokrokovějšími novinami. Působil mimo jiné v oddělení národních konfliktů a jako hlavní reportér byl přímým svědkem všech válek na území rozpadlého Sovětského svazu. Později se stal šéfredaktorem satirického časopisu Samizdat a od roku 2008 spolupracoval také s rádiem Svobodná Evropa. Dnes se opět živí jako překladatel z angličtiny a věnuje se psaní. Není bez zajímavosti, že v polovině sedmdesátých let minulého století strávil dva roky v Praze, kde jeho rodiče pracovali v redakci časopisu Otázky míru a socialismu. „V Československu jsem se ocitl v roce 1974, šest let po srpnových událostech osmašedesátého roku. Nic jsem nevěděl a nechápal. I když se mi rodiče snažili vysvětlit, co náš stát napáchal, já to pouštěl jedním uchem tam, druhým ven. Až po mnoha letech jsem to pochopil a vžil se do toho. Ale stydím se dodnes,“ shrnul své tehdejší i dnešní pocity. Stále je však prý hrdý na svou znalost češtiny.
Svůj knižní debut Nejsem Rus začal psát v době, kdy „bylo zřejmé, že žurnalistika přestala účinně ovlivňovat okolí, ale naděje vkládaná do literatury ještě žila“. Novela byla otištěna v roce 2015 nejprve v časopisu Znamja pod názvem Sled událostí (Posledovateľnosť sobytij) a ještě v témže roce následovalo knižní vydání v moskevském nakladatelství Zacharov s titulem Nejsem Rus.